úvodní stránka

 Praktické info:
- Info o cenách
(jídlo, pití, pláže...)
- Kurzovní lístek
kde výhodně směnit
- Mobily a internet
vše o komunikacích
- V restauraci
(jak to chodí...)
- Mapa Primorska
(+ důležitá místa)

 Deníček:
- Neděle 3.8., den 1.
- Pondělí 4.8., den 2.
- Úterý 5.8., den 3.
- Středa 6.8., den 4.
- Čtvrtek 7.8., den 5.
- Pátek 8.8., den 6.
- Sobota 9.8., den 7.
- Neděle 10.8., den 8.
- Pondělí 11.8., den 9.
- Úterý 12.8., den 10.
- Středa 13.8., den 11.
- Čtvrtek 14.8., den 12.
- Pátek 15.8., den 13.
- Sobota 16.8., den 14.
- Sobota 17.8., den 15.

- Fotogalerie
 
Neděle 3.8., den 1.

Tak jsem jel na dovolenou do Bulharska. S Alexandrií. Zájezd jsem měl zaplacený od dubna, ale celou dobu se neozvali. Když jsem dva týdny před odletem nervózně volal, ujistili mě, že všechny informace, formuláře atp. dostanu týden před odletem. A vážně, dostal. Odlet v půl šesté ráno a sraz o půl čtvrté mě lehce vyvedl z rovnováhy při představě další bezesné noci (před dovolenou jich byla spousta, ostatně každý ví, že týden před dovolenou a týden po dovolené člověk pracuje na to, aby si tu dovolenou mohl užít bez starostí a ve zdraví :o)). Maturáček přispěchal před třetí ráno zapůjčeným Saabem s datem výroby dřívějším než je datum mého narození, na letiště jsme ale dorazili spolehlivě a s přehledem a taky předstihem. Ve frontě nikdo neprudil, hrál jsem Bejeewel na svém Clie a před boardingem usínal na židličkách. Bylo pět ráno.

Celou cestu v letadle jsem úspěšně prospal, vzbudily mě až přistávací manévry nového Boeingu 737 model 800 největší české soukromé letecké společnosti, jak zdůrazňovali její pracovníci v každém hlášení. Bubínky mi málem praskly při potlesku po přistání, který jsem nechápal. Jasněže jsem už jich pár zažil, ale většinou jsme tleskali hladkému přistání v nepříznivých podmínkách. Pilot ale sám hlásil, že podmínky pro přistání jsou ideální, i přesto letěl nad dráhou příliš dlouho, při dosedu si ještě s letadlem poskočil a když to doháněl bržděním, málem jsem přetrhl pás, jímž jsem byl připoután. Netleskal jsem

V Burgasu na letišti o něčem takovém, jako jsou terminály zřejmě nikdy neslyšeli, ačkoliv je to podle průvodkyně největší letiště v Bulharsku. Alespoň podle délky přistávací dráhy prý :o) To by mě zajímalo, co mají v Sofii a hlavně v jaké kvalitě, ta přistávací dráha v Burgasu je totiž v otřesném stavu. Letadlo nás dovezlo na nějaký plac, tam nás naložily autobusy a po 200 metrech zase vyložily. Asi jsme se měli připravit na zdejší podmínky – v autobuse jako sardinky a řidič jel jako prase, takže pokud někdo nadává na praktiky v pražském MHD, měl by se někdy svézt v Burgasu na letišti. Pak bude pražským řidičům líbat ruce i nohy :o) Z nepříjemných věcí už nás čekala jen frontička u celníků - nechápu, proč nás lustrovali. Vždyť celé východní pobřeží Bulharska žije z cestovního ruchu a to ne zrovna špatně, stačí srovnat vzhled turistických letovisek a stejně velkých městeček ve vnitrozemí - nebe a dudy.

Dojeli jsme do Primorska. Alexandria tu má asi hlavní cílovou destinaci pro Bulharsko, mají tu hromadu reklam, vlastní kancelář, spousta lidí tady umí alespoň základní slovíčka česky. Jsou tu české restaurace, české nápisy v bulharských restauracích, české pivo, spousta Čechů, etc. :o) Čeština je tady slyšet víc jak Bulharština a Bulhaři mají Čechy moc rádi. Někteří kvůli byznysu, zejména majitelé směnáren. V těch oficiálních stojí 1 LEV (místní měna) 20 korun, v neoficiálních se cena může vyšplhat až na 33 Kč. Protože jsme byli už předem upozorněni na nevýhodný kurz vůči české koruně, bral jsem sebou EURa a britské libry. Nakonec jsem proměnil 100 liber, kurz 2,51 LEV za 1 GBP. EURa tady mají v autorizovaných směnárnách 1,91 LEV za 1 EUR a dolary skoro všude 1,61 LEV za 1 USD. V poměru českých kurzů vůči těmto měnám se asi nejvíc vyplatí nakupovat dolary a ty potom v Bulharsku proměnit za místní měnu.

Pláže by tu měly být dvě, písečná a oblázková. Alespoň podle reklamních prospektů, kterým už moc nevěřím. Původně jsem uvažoval o hotelu, protože v těch ale bydlím na služebkách pořád a jako dítě jsem zažil fajn atmosféru v jednom rodinném penzionu, chtěl jsem to testnout zase. V katalogu jsem vybral fakt pěkně vypadající penzion, nicméně realita byla trošičku jiná. U autobusu nás čekal majitel a „kámoš“, ten nás odvezl do penzionu, majitel vezl jinou skupinku :o) Kámoš byl fakt hustej, auto před penzionem zaparkoval uprostřed silnice a vůbec ho to nevzrušovalo. Ostatně Bulhaři si s dodržováním předpisů hlavu nelámou vůbec, tipuju, že ani žádné nemají. Jezdí se tu veprostřed silnice, zásadně bez blinkrů. Kruhové objezdy jsou tady tak malé, že autobusy je projíždějí nalevo místo napravo a to ještě mají problém, aby nevyjely ze silnice a zároveň se díky té malé skruži uprostřed nezlomily v půli.

Typicky bulharské jídlo jsem zatím netestoval, ani tropické ovoce ani rybičky, na které jsem se maximálně těšil. Po příletu jsme šli projít město a zjistit, co je kde, dorazili jsme na pláž a pak jsme se rozhodli jít si zaplavat. Proto jsme šli do hotelu pro plavací úbor, ale po probdělé noci nás natáhnutí se na lůžku na záda pro ochlazení v parném letním vedru uspalo a vzbudili jsme se po páté. I přesto bylo dost teplo na koupání, u moře na pláži jsme byli až do osmi. Paráda.

Cestou domů už jsme měli pořádný hlad. Probdělá noc, pro mě malá snídaně v letadle (páč rohlíky jsem odmítl a koláčky taky nejím – holt dělená strava je dělená strava :o)), to člověka řádně vyhladoví. Naštěstí bylo cestou grilované kuře. Poctivě grilované, ne jako dělají v každém větším českém hypermarketu. Mňam. Akorát ta cena byla na zdejší poměry relativně vyšší, 6 LEV. To je totiž více, než kolik stojí hlavní jídlo v restauraci, což ve srovnání s ČR zhruba odpovídá, ale třeba v Anglii je celé kuře za 1/3 ceny oběda v restauraci. No, nevadí.

Zítra je v plánu ovocná snídaně, krámků je kolem spousta a já už se moc těším, až zabořím hlavu do melounu. Pak tu mají levné nektarinky, meruňky, broskve, hroznové víno, rajčata, všude tu voní jejich spešl koření, i na to se těším. Doufám, že si konečně užiju taky rybičky a v nějaké restauraci jsem viděl krabí roládu, uaaa, tu musím ochutnat. A jinak jsem nakoupil nějaký alkohol, 0,7l flaška Irského krému (20%) za 5 LEV (necelých 100 Kč) se opravdu vyplatí. Dobrou noc :o)