úvodní stránka

 Praktické info:
- Info o cenách
(jídlo, pití, pláže...)
- Kurzovní lístek
kde výhodně směnit
- Mobily a internet
vše o komunikacích
- V restauraci
(jak to chodí...)
- Mapa Primorska
(+ důležitá místa)

 Deníček:
- Neděle 3.8., den 1.
- Pondělí 4.8., den 2.
- Úterý 5.8., den 3.
- Středa 6.8., den 4.
- Čtvrtek 7.8., den 5.
- Pátek 8.8., den 6.
- Sobota 9.8., den 7.
- Neděle 10.8., den 8.
- Pondělí 11.8., den 9.
- Úterý 12.8., den 10.
- Středa 13.8., den 11.
- Čtvrtek 14.8., den 12.
- Pátek 15.8., den 13.
- Sobota 16.8., den 14.
- Sobota 17.8., den 15.

- Fotogalerie
 
Čtvrtek 14.8., den 12.

Po včerejším bouřlivém odpoledni, večeru a hlavně noci jsem dnešní den strávil ve stínu pokoje, odpočíval a masivně aktualizoval stránky o fotky, komentovanou mapu Primorska i přehled restaurací. Nelákala mě pláž ani moře, kolem poledne jsem absolvoval procházku po městě vyfotit pár restaurací do příslušné sekce na těchto stránkách, cestou jsem se stavil v Českém informačním centru, kde už konečně dostali další várku map Primorska. A taky jsem zjišťoval, proč za náma včera průvodkyně nedorazily do Tequilla baru. Průšvih byl, že ony dorazily, ale chvilku poté, co my jsme odešli, takže jsme se minuli. Škoda.

Alespoň jsme pokecali o Fischerovi. Během našeho pobytu totiž přiletělo letadlo s turisty Fischera a Čedoku, kteří směřovali na Slunečné pobřeží. Bohužel se stalo to, co se v Bulharsku občas stává – jedna německá cestovní kancelář přeplatila hotel, kde měli být turisté ubytovaní, a nedala o tom nikomu vědět. Delegát na místě situaci vyřešil tak, že vyrazil do Primorska, kde má Fischer taky koupené ubytovací kapacity. Bohužel pro něj i tady byly hotely plné, jednu noc tedy turisté přespali na recepci hotelu Belvedere (domácí hotel Alexandrie v Primorsku) a mezitím Fischerovci sehnali náhradní hotel. Jako omluvu pak dostali všichni účastníci zájezdu ubytování v hotelu o třídu (hvězdičku) vyšším a tisíc korun. Bohužel tady české noviny nemáme každý den, tak nevím, jestli si toho všimli i novináři, kteří se o CK Fischer v minulých několika dnech tak zajímali. Jak dopadli Čedokáři nevím, jestli máte nějaké info, docela by mě to zajímalo (mailujte na: vreco (zavináč) seznam.cz).

Řeč přišla i na chudobu v Bulharsku. Ověřil jsem si, že 200 LEV je opravdu průměrná bulharská mzda a že to nebyla jenom fáma. A taky mi průvodkyně potvrdily, že ve vnitrozemí a zejména na severu Bulharska je šílená bída. Ono to jde vidět i tady, pokud si půjčíte za cca 45 LEV auto a vyrazíte na obhlídku okolí. Pokud jedete po hlavní silnici E87, která vede kolem Primorska, dá se to i s nekvalitním povrchem přežít. Horší je to, když sjedete z cesty. Na benzinku mimo hlavní tahy narazíte jen velmi zřídka, stejně tak na auto. To už potkáte víc koňských a oslích povozů než auto. Mnohé vesnice tady ani nemají ceduli při vjezdu a výjezdu. Nemyslete si, že bych se těm lidem chtěl vysmívat, naopak, obdivuju je, že dokáží žít v takové chudobě a takových podmínkách alespoň tak, jak žijí. Pochopitelně, i mezi nimi je spousta flákačů, ale to v Česku taky. V Bulharsku na vesnicích je ale víc negramotných lidí, více obyvatel romského původu, a to se na vzhledu obcí také odráží.

Kromě toho stále více uvažuju, že i přes svou nemocí a včerejším výletem způsobenou slabost zkusím potápění. 24 EUR za tři hodiny potápění se na moři, to mi nepřijde zase tolik, zvlášť když v Praze stojí hodina s instruktorem v nějakém lomu či bazénu 500 korun. Tady navíc uvidím spoustu mořských rostlin, živočichů atp. Uvidíme, na zítřek už mají plno, ale v sobotu máme ještě celý den, tak to asi otestuju. Však o nic nejde, maximálně bude o jednoho Vreca na světě míň, deníček už se stejně chýlí ke svému konci a věřím, že chlapci v redakcích budou mít radost, jak elegantně se mě zbavili. Jenom doufám, že to není tak hrozné, aby vypravili speciál do Primorska a nepřijeli mi přestřihnout šňůru s přívodem vzduchu osobně :o)

Jinak jsem dnes žádné jídlo netestoval, žaludek si po včerejšku vyžádal klídek. Ale možná ještě večer navštívím průvodkyněmi doporučenou restauraci (na mapě číslo 10.).


Tak jsem po celodenním strádání obdařil žaludek stravou. Původně jsem chtěl zatěžkávací zkoušku provést se žabíma stehýnkama, nakonec jsem se rozhodl neriskovat a zvolil klasiku v podobě smaženého kaškavalu a šopského salátu v průvodkyněmi doporučené restauraci Leiviere, která je pár metrů přes ulici od restaurace Lilie. Hmmm, východní cíp Primorska je výbornými restauracemi doslova přecpaný. Jídlo bylo levné a velmi dobré, porce velké, jediným negativem byla obsluha. Po objednání sice jídlo donesli relativně rychle, zhruba do deseti minut, jenomže stejně dlouho bylo nutné čekat po zaklapnutí jídelního lístku (jakože už mám vybráno – a to jsem se i připomínal číšníkovi, který tvrdil, že objednat mě musí jeho kolega), skoro stejně dlouho jsem pak čekal na účet poté, co jsem si přál zaplatit. Ach jo, proč musí mít každá špičková restaurace nějaké negativum?

Cestou do penzionu jsem si chtěl koupit Kaškaval, pomalu se zásobit na cestu domů. V bločcích jsem si už kupoval Kaškaval i Žlutý sýr, v krámku mi teď ale nabízeli podle mě Žlutý sýr, podle nich Kaškaval. Každopádně to, co mi nabízeli nebyl tak špičkový, byl docela slaný. Možná byl jen zkažený, kdo ví, když občas vidím ty bojové podmínky, ve kterých provozují místní obchůdky, tak bych se ani moc nedivil. Krom toho jsem vyfotil dalších pár korábů místních silnic včetně policejního auta či sanitky s přidrátovaným výfukem, takže zítra dopoledne se fotogalerie dočká další zajímavé aktualizace :o) A to se vyplatí, neboť pak už by nebyl čas - zítra se tady slaví svátek Neptuna, na severní pláži bude nějaká obří party made by Alexandria a tam nemůžu chybět. Zato dnešní hlučné oslavy zřejmě téhož svátku na náměstí a hlavní třídě jsem si odpustil a centrum obešel bočními uličkami. Rachotu jsem se sice nevyhnul, ale tisícům turistů jo. A to se vyplatí.