Rídký vzduch u more byl dneska v noci prícinou mého nechteného probuzení ve tri hodiny ráno. Naproti v penzionu na terase se totiz hlasite bavila nejaká seslost a to tak, ze me dokázali probrat z hlubokého spánku. Zavrel jsem balkón, dal si polstár na hlavu a zkusil znova usnout. Samozrejme se to po case podarilo, ale doufám, ze dnes, az se vrátím z nocní parby na plázi, jim to budu moct oplatit :o) To je druhá strana mince toho, ze v Primorsku je jeden penzion vedle druhého, polovina jejich hostu má okna smerem do dvora a pokud se jednem nechce spát, tezko se vyspí ostatní - zdi jsou tady tenké a vsechno je slyset i pres zavrené dvere na balkon.

Den jsem opet strávil odpocíváním – zaludek zatezkávací zkousku nenesl zrovna nejlíp, asi to je tou místní stravou (problémy s tím má mnoho turistu a nemusí to být ani tak prípravou jako spís tím horkem tady). Dopoledne jsem si udelal kondicní vycházku do mesta, odpoledne jsem vyrazil na severní pláz a pak znovu do mesta. Potreboval jsem totiz koupit známky na poste. Ty do Ceské republiky a vubec do celé Evropy stojí na pohled 0,32 LEV. Nejprve si me „holky“ prehodily z jedné prepázky na druhou (otevrené byly tri, ale u první byla velká fronta, takze tam jsem ani nesel), nakonec me ale stejne obslouzila ta, co me poslala na jinou prepázku – s tím rozdílem, ze spolu se mnou tam dosla i ona, protoze tamní postovní úrednice mela plné ruce práce tukáním do pocítace. Puvodne jsem si myslel, ze jim jenom dám pohledy, ony nalepí známky ci je automaticky vyjedou jako treba u nás a poslou, ale ne, dostal jsem známky, takze me ceká jeste olizování a nalepování. Ach jo.

Z posty jsem zamíril do centra a odsud opet nazdarbuh ulickami, az jsem dorazil k pekné drevené restauraci. Uz jsem kolem ní sel nekolikrát, ale vzdycky meli narváno. Jenomze kdo by sedel odpoledne v restauraci, ze? Tak jsem sel dovnitr zjistit, co je na ní tak dobrého. Restaurace se jmenuje KUKERI a pokud jdete od námestí do Ceského informacního centra a toutéz ulicí dál, dáte se druhou do leva a na první ci druhé krizovatce je na rohu práve Kukeri. Prícinu obliby u turistu jsem zjistil okamzite. Ceny jsou velmi príznivé, restaurace je príjemná, jídelní lístek je v rustine, bulharstine a cestine a hlavne – obsluha i kuchyne poskytují spickový servis. Opravdu, na této restauraci jsem nenasel jedinou chybicku a podle me je to nejlepsí restaurace v Primorsku.

Objednal jsem si nejakou místní specialitu, zajecí jachnie po popsku, prinesli mi hromadu masa na takovém necem divném, ale dobrém, kolem byla povarená cibule a celé palicky cesneku (ty jsem nejedl, ale vypadalo to dokonale!). K tomu talírek na kosti, vodu s citronem na umytí rukou, no proste s takovým servisem jsem se jeste nesetkal a celkove vzato by se od Kukeri mohly ucit i vyhlásené prazské restaurace jako Ambiente ci Ponte, kdyz uz ne cenou, tak alespon porcí jídla, kvalitou úpravy i servisu. Na jídelním lístku meli spoustu dobrých jídel, saláty pocínaje a bulharskými specialitami konce. Krom toho nabízeli také zajíce ci jehnecí na grilu, jelení stejky a dalsí lahudky. V nabídce bylo i nekolik koktejlu za opravdu nízké ceny, dal jsem si Sex on the Beach za 2,4 LEV (skoro o polovinu levnejsí nez treba v Tropicu). Úcet za jídlo jsem dostal hned po objednávce, takze ani s cekáním nebyl problém, jídlo servírovali rychle, proste nádhera. A hlavne jsem se najedl, smíchal snídani s obedem a vecerí a pripravil zaludek na vecerní smrst pri nocních Neptunových slavnostech na plázi.

Vítání boha Neptuna bylo docela fajn, nejvíc si ale prisli na své detstí návstevníci akce. Prekvapive neprislo tolik lidí, kolik jsem cekal. Ostatne kdybych to mel zhodnotit, tesil jsem se na tu akci víc, nez si nakonec zaslouzila. Ne, ze by se vylozene nepovedla, to ne, jen jsem proste na základe vnazení pruvodkyn a reklamních letáku cekal víc – cekal jsem porádnou nocní parbu, na které bude plno lidí, Ti se ale hned po privítání Neptuna vytratili. Kazdopádne choreografie akce byla dobrá, skoda jen, ze se to zhruba po hodine zmenilo na obycejnou diskotéku s neprílis hojnou úcastí a neprílis zábavnou muzikou. Na baru na plázi jsem si dal Shark (energy drink, ale za 5 LEV, to trosku prehnali) a pak Martini, které mám normálne rád, ale dnes mi vubec nechutnalo. Takze jsem pokecal s pruvodci o Bulharsku, o Cesku, dozvedel jsem se zase spoustu nových informací, dostal tip na typické bulharské víno (ideální dárek pro známé :o)) a vyrazil domu. No, vypadá to, ze zítra, poslední den v Bulharsku, toho budu muset stihnout opravdu hodne, v nedeli uz totiz ceká jenom balení a cesta zpet do CR. Jenom ted lituju, ze v nadeji na celonocní parbu jsem ozelel zítrejsí potápení a neprihlásil se, urcite bych si ho uzil víc.