úvodní stránka

 Praktické info:
- Info o cenách
(jídlo, pití, pláže...)
- Kurzovní lístek
kde výhodně směnit
- Mobily a internet
vše o komunikacích
- V restauraci
(jak to chodí...)
- Mapa Primorska
(+ důležitá místa)

 Deníček:
- Neděle 3.8., den 1.
- Pondělí 4.8., den 2.
- Úterý 5.8., den 3.
- Středa 6.8., den 4.
- Čtvrtek 7.8., den 5.
- Pátek 8.8., den 6.
- Sobota 9.8., den 7.
- Neděle 10.8., den 8.
- Pondělí 11.8., den 9.
- Úterý 12.8., den 10.
- Středa 13.8., den 11.
- Čtvrtek 14.8., den 12.
- Pátek 15.8., den 13.
- Sobota 16.8., den 14.
- Sobota 17.8., den 15.

- Fotogalerie
 
Čtvrtek 7.8., den 5.

Tak prý vypadám jak trojbarevný nanuk. Nohy až nad kolena červené jako rak, střed těla bílý (za to můžou plavko-shortky) a hořejšek zase červený. Jen ta čokoláda, kvůli které jsem tady přijel, nějak chybí. A to jsem byl prosím dneska v moři jenom chvíli, protože vyhrála jižní pláž, a jinak jsem se celý den coural po městě v košili a shortkách. Tomu se říká nespravedlnost.

Dneska jsme na pláž vyrazili až kolem jedenácté, takže hned cestou jsme otestovali Kebab. Alespoň jsem zjistil, jak je to s cenama a mohl jsem aktualizovat sekci Ceník. Kebab byl dobrý, prodavač vtipný, jedinou vadou na kráse bylo, že z něj tekl nějaký mastný sajrajt, který se ovšem nevsákl do ubrousků, v nichž byl kebab zabalen, ale stekl po nich na mou krásnou značkovou košili. Vzteky jsem šílel, naštěstí jsem dostal tip, abych ji vypral v moři. Nevěřil jsem, na druhou stranu košile byla dost zaprasená, takže jsem si říkal, že zničená už je stejně a horší to být nemůže. Asi čtvrt hodiny jsem se koupal v košili, vypadal jsem asi jako idiot, na druhou stranu moře opravdu vykonalo své a mastné skvrny jsou pryč. Nechápu. Prý to funguje i na červené víno, alespoň to tvrdila slečna, která mi to doporučila.

Když košile aspoň trošku uschnula a já udělal na jižní pláži asi třicet fotek, vyrazil jsem na cestu po Primorsku. Obešel jsem si celé město od jižního pobřeží až k severnímu. Cestou jsem prozkoumal také dvě internetové kavárny – budky, ve kterých chybí kyslík i světlo, obsluha neumí anglicky a s připojením notebooku nikdo nepočítá. Bohužel. O něco zajímavější to bylo na skaliskách uprostřed ostrova. Vlny se krásně tříštily o skalní masiv a měl jsem to štěstí, že jsem viděl muže v neoprénu a potápěčské masce, kterak vylézal z vody s opaskem, na němž měl přivázaných několik ryb. Samozřejmě jsem nelenil a zítra ráno budou v sekci fotografie nové snímky, přičemž tenhle určitě chybět nebude.

Střední pláž, o které kolují fámy, jsem nenašel, a to jsem prošel poctivě opravdu celé pobřeží. Severní a jižní pláž od sebe dělí zhruba deset minut cesty napříč městem, ale východní výstupek je z celé části kamenitý a skalistý. Koupat se tam nedá, projít jen na některých místech se zvýšenou opatrností. Alespoň jsem našel restauraci Praha, která má reklamy snad na každém sloupu ve městě. Prý tam mají českou kuchyni, ještě jsem netestoval kvalitu ani nabídku jídelního lístku, zjistil jsem ale, jaké pivo točí – Gambrinus, Pilsner Urquell a budějovický Budvar. Taky jsem koupil poukázku na večerní plavbu jachtou.

Severní pláž jsem prošel až k nějaké zdi. Objevil jsem nudapláž, na které ovšem byli skoro samí chlapi mixovaní s důchodkyněma a velrybama. Mladé páry jsem tam viděl snad tři. Vlny dnes byly opravdu parádní, voda je opravdu pár minut od začátku pláže ve směru od hlavní třídy čistá a bez řas, už se těším na víkend, kdy si tam zablbnu. Pokud zrovna nebudu na nějaké průzkumné výpravě – ty mě tady v Bulharsku baví víc než válení se u moře, případně blbnutí ve vodě. Ne že by mě to nebavilo, ale nemusím to mít každý den. Na rozdíl od Kaškavalu. Dneska jsem si koupil kostičku a už vím, že do Česka jich přivezu aspoň deset, trvanlivost je velmi příznivá (více než půl roku).


Tak jachta nakonec nejela kvůli silnému větru. Přesunuli nás na zítřejší termín tak doufejme, že počasí bude zítra příznivé. Já mám totiž na ráno ještě objednaný výlet lodí po řece do rezervace Ropotamo. Ten je možno s Alexandrií absolvovat každý pátek, BulgariaTour jej potom pořádá ve čtvrtek – v obou případech je tuším možné koupit si zájezd i přesto, že nejste klienti jmenovaných cestovních kanceláří. Holky tak namísto toho vyrazily na nákupy, vybíraly oblečení a stříbro, takže ačkoliv rád nakupuji, tentokrát jsem se zdekoval a raději celou jejich nákupní seanci protelefonoval (uaaaaa, účet za srpen bude kritickej).

Pak jsme vyrazili na večeři. Restaurace nepatřila k nejlevnějším, zato dávali velké a chutné porce. Já si objednal domácí klobásku s šopským salátem, slečny si daly palačinky (ty jsem nechutnal), šopák a vepřová žebírka na medu – jedno jsem ochutnal a moc mi chutnalo. Když jsme se zeptali, jestli můžeme zaplatit, slečna zakývala hlavou zleva doprava, což u nás znamená ne, v Bulharsku ano. Kývání hlavou tady totiž mají přehozené, což mi připomnělo několik příhod, které jsme tady zažili a o nichž jsem chtěl vždycky informovat, jen mi to z deníčku vždycky nějak vypadlo :o)

Takže kromě dnešní příhody ještě naše známé zažily dvě podobné příhody. První byla při nákupu prstýnků či kýhošlaka. Na ceduli bylo napsáno Silver, dámy se ale potřebovaly ujistit, že to opravdu stříbro je, takže se několikrát dotazovaly prodavače a ten neustále kroutil hlavou, jakože ne. Až po čase ho napadlo říct DA (rusky/bulharsky ano). Druhá příhoda se stala dnes při nákupu hroznového vína na pláži. Slečny zakoupily hrozny a chtěly po prodavači, jestli by jim ho nemohl umýt. Opět kýval jakože ne, načež slečny nabroušeně reagovaly dotazem, proč jim ho jako nechce umýt? I přes dřívější zkušenosti opět zapomněly, že kývání hlavou je v Bulharsku převrácené. Takže pokud míříte do Bulharska vy, nezapomeňte na to, alespoň pak budete moci podobně úsměvné příhody vyprávět a nezažijete je na vlastní kůži. V té je tolik nedoceníte :o)

Cestou zpátky jsme se ještě stavili na drink. Johnyho jsme prokecali a nevšimli si, že už je dávno za námi, otestovali jsme tedy RedBull bar. Je tam docela draho, drinky o 50% dražší než u Johnyho, skleničky a tím pádem i množství obsahu menší, alkohol podle mě taky šidí. Prostředí je tam pěkné, hudba hraje docela dobrá (i když přeskakujou CDčka a hrají hlasitě), no, nic co bych měl potřebu zopakovat. Na rozdíl od Johnyho :o) Uvidíme, kde skončíme zítra. Známé totiž zítra v noci odjíždí, takže mají poslední den a budou se čvachtat u moře. Po projížďce lodí se k nim připojím, chceme si užít tobogán (1 LEV za jízdu, 25 LEV za den), projet na lodičkách, vykoupat a zahrát si v moři jakousi hru s pálkama.