Vsichni to delají do vody. Otresné zjistení sedmý den v Primorsku, co? Jiz nekolik dní marne pátrám po verejných záchodcích na plázi ci v její blízkosti. Nejsou, maximálne narazíte na sprchy. Ptal jsem se po nich a odpoved byla prostá – nejsou. Vsichni to delají do more, prý se to vstrebá. Je to mozná pravda, ale kdyz si uvedomíte, ze se v tom koupete, sem tam si chca nechca loknete, taky vám urcite prejede mráz po zádech jen pri té predstave, co? :o)

Dneska jsem, znaven vcerejsí desinfekcí tela alkoholickými nápoji bulharské výroby, spal pomerne dlouho do dopoledne. Po úprave a publikování fotografií z Ropotama jsem si doprál nezbytné dva díly ranícku – Futuramy – a precetl si noviny.

Vyrazili jsme na severní pláz. Voda byla cistá, bez ras. Nevím, podle ceho se rasy objevují nebo ne, ale v mori jich bylo tak málo, ze se jim dalo krásne vyhnout a z plavek jsem nevytahoval ani jednu. Idylka, jeste ke vsemu byly i vlny, byt nijak silné, coz me lehce zklamalo. Na plázi opet byli prodejci, sice jiní, ale vykrikovali stejne. Nejprve prodávali pecivo (takové velké kolecko, sladké, posypané sezamovým semínkem za 1 LEV), potom kukurici (za stejnou cenu). Kolecko jsme koupili, kukurici ne, i prestoze prosili a lámanou cestinou vyzvídali, odkud jsme, jak se jmenujeme etc.

Taky jsem hledal rybicky. Bohuzel marne. Nasel jsem jen ty, co prodávají v nekterých restauracích (i v Cesku) – tzn. smazené bez koreneného obalu. Skoda. A to jsem si uz zacal výskat, nasel jsem totiz restauraci, kde je prý mají. Je to u hlavního schodiste na severní pláz, hned na jejím zacátku. Zboku je tam gril a nabízejí radu pochutin. Puvodne jsem to málem zámerne minul, ale týpek me lákal na jídlo, tak jsem prisel blíz a ptal jsem se na malé rybicky. Jmenujou se prý „caci“ a uz je nemel – a poslal me proto tam, kde se mi výsledek nelíbil. No, zítra to zkusím dríve, snad jeste budou a konecne dostanu svou drogu, stejne jako Fry z Futuramy dostal v roce 3000 poslední dochovanou plechovku ancovicek :o)

No a protoze je sobota a celý den jsem se flákal u vody, mnoho dalsích príhod tu nenajdete. Snad jen jedno upozornení. Cestou od hotelu Familia k severní plázi je takový obchod, který vypadá jako garáz. Prodávají tam pití, pár sladkostí a slaných pochutin, venku po strane grilují kurata… Kurata tam mají výborná, coz o to (kdyz trefíte dobu, kdy je mají hotové a uz jen douzují), ale pití si tam v zádném prípade nekupujte. Jedenapul litru vody stojí bezne 0,4 LEV, na plázi 0,5 LEV, my jsme ale dneska platili 0,85 LEV. A to i presto, ze ve trech jazycích deklarují nápisem na vratech garáze výhodný nákup a mají tam i cesky zdurazneno „nízký ceny“. Já bych rekl, ze jsou astronomicky vysoké, minimálne pokud jde o cistou vodu. Takze bacha na ne.

Dneska jsem dostal dve pekné emailové reakce na tyto stránky (jen se nebojte psát, treba i své zkusenosti, aspon vím, ze tyhle stránky jsou nekomu k uzitku). Obzvláste díky Jane za její zázitky z Balciku, pokud dostanu svolení, tak se tady výtah z nich urcite objeví, protoze jsou zajímavé a uzitecné. Kazdopádne míríte-li na sever Bulharska (práve tam Balcik je – okolí Albeny / Zlatých písku), urcite hledejte korenenou Cacu. To jsou totiz ty rybicky, o kterých porád písu, ze je nemuzu sehnat (ted uz alespon vím, jak se to jmenuje i správne píse :o)) a v Balciku je mají (ty korenené poznáte tak, ze jsou do cervena v korení, zatímco ty smazené jsou jako obycejná smazená ryba a kolem nich není nic, zádné testícko, nic). Tretí clovek, co je miluje, Taska se po nich taky muze utlouct :o)

Jachta dneska konecne jela… Docela príjemná hodinová plavba z Primorska do Kittenu (ted uz konecne vím, co to je za vesnici, která je videt z jizní pláze Primorska). Pokud máte tu moznost ve svém letovisku, urcite doporucuji. Zazít si houpání se na mori a obavy o to, aby se lod nepotopila (do mírných vln, které vsak dokází suchozemskou krysu rádne vylekat, se totiz najízdí bokem), to se proste musí. A nemusíte mít strach, ze vám bude spatne, to houpání je docela príjemné, jen je potreba se drzet vseho, ceho pujde, protoze tyhle jachty nejsou vybavené sedátkama ani drzátkama. My jsme jeli na Andromede, spolu s náma jela Andromeda II. a cestou jsme potkali nekolik lodí. Mimo jiné i krásnou bárku s cervenýma plachtama. „To je akorát pro Nemce, jinak jede na motor z ruskýho traktoru,“ komentoval suse nás kapitán. Dlouho ale plachty vytazené nemeli – jakmile zafoukal silnejsí vetrík, lod se zacala kymácet a Nemci si radeji komfort v podobe cervených plachet odpustili. Preci jen obsah zaludku jim byl milejsí nez machrování :o)

Pláz v Kittenu vypadá stejne jako vsechny ostatní. Dokonce jsem prisel i na to, ze tobogány staveli vsechny stejné. Videl jsem dva v Kittenu, jeden v Primorsku, jeden v Sozopolu a dva v Burgasu a vsechny byly úplne stejné. Bulhari asi pri stavbe turistických center setrili, udelali jednu formu, odlili nekolik tobogánu a vystaveli je po celém pobrezí. Akorát nevím, jestli voda v nich a v dojezdovém bazénku je vsude tak nechutne ledová jako v Primorsku a jsem si jistý, ze to ani nebudu testovat.

Jinak pokud jsem kdy pochyboval o tom, ze Bulhari jsou temperamentní národ, po dnesku jsem si tím témer jist. Historce o tom, jak ozbrojené komando nekomu vbehlo do baráku se samopalama moc neverím (ale slysel jsem ji :o)), nicméne na vlastní oci jsem videl potycku na hlavní ulici v Primorsku. Málem z toho byla bitka. Nejakej týpek v sortkách bez kosile, zjevne posilnen alkoholem, blokoval projízdející auto. Chvíli jsem si myslel vzhledem k mnozství aut, ze to byla nejaká havárka, ale nebyla. Nechápu, co chtel týpek dokázat, u zacátku potycky jsem nebyl, jen u konce, kdy chtel maník v aute odjet, ale polonahatej týpek mu v tom bránil vlastním telem. Pak se nastvali. Polonahatej týpek chtel bitku, neustále strkal hlavu a ruce do auta a drzel ho, ridic vysel ven, spolujezdkyne taky a zacala hystericky kricet. Okamzite se kolem místa cinu utvoril velký dav – procházející turisté chteli videt potycku v prímém prenosu. Bulhari zacali nabíhat na místo cinu a oba kohouty od sebe oddelili. Nakalenec s výhruzkama opustil bojiste, ridic nastoupil a odjel, stejne jako hysterka uklidnující se cigaretou. Ale byla to docela sranda. Skoda, ze byly fotky rozmazané – uz docházela baterka (zapomnel jsem nabít pred cestou na jachtu) a bez blesku v poloseru uz nedokázala zachytit lidi v pohybu prílis ostre. Snad príste.