Mozná by se zdálo, ze referovat o restauracích v Bulharsku je házením hrachu na zed. Jaký muze být rozdíl mezi pohostinskými zarízeními v Cesku a v Bulharsku? Laik by rekl, ze zádný, já bych pred svou návstevou Bulharska rekl totéz, ovsem není tomu tak.

I v Bulharsku existují restaurace spatné a dobré, drahé a levné. Ideální kombinací je dobrá a levná, to je napríklad restaurace „Na Ruzku“ v Primorsku :o) Vázne jsem zatím nenasel lepsí, a to uz jsem jich otestoval dost. Mezi dobré a drahé se jich potom radí vetsina. Na vylozene spatnou restauraci, kterou bych se zdráhal doporucit, jsme zatím nenarazili.

Dulezité pro ceského turistu je také jídelní lístek. Vetsina z nás (alespon tech mladsích) si totiz v azbuce moc nepocte. V Primorsku mají vzhledem k mnozství ceských turistu jídelní lístky dvojjazycne v bulharstine a cestine. Ty drazsí potom v bulharstine a anglictine. Od toho se odvíjí i znalost personálu. Nekde personál cesky rozumí (alespon základní fráze nutné pro objednání a zaplacení), jinde jsou s cestinou dále a snazí se navázat rozhovor, jsou ale i podniky, kde císníci neumí cesky a dokonce ani anglicky. Potom je nutné dorozumet se rukama, v prípade dvojjazycného jídelního lístku ukázat prstem. Taky se nám stalo, ze jsme dostali bulharský lístek a kdyz jsme pozádali o anglický, tvrdili, ze nemají. Mozná nám jen nerozumeli a kdyz jsme poprosily, jestli by nám doporucila nejakou specialitu, donesla nám jídelní lístek anglický – muzete to taky zkusit, treba to zafunguje.

Pokud uz se vám podarí objednat si, nepocítejte s tím, ze servírování funguje jako v Cesku. Doma jste jiste zvyklí na to, ze císníci nejprve donesou celému stolu predkrm/polévku, poté hlavní chod, poté dezert – vsechno ve chvíli, kdy je jídlo hotové pro vsechny. V Bulharsku tomu tak není. Jídlo se nosí bez ohledu na to, jestli jde o polévku, dezert, hlavní chod ci predkrm tak, jak jej kuchyne pripraví. Muze se tedy stát, ze dezert pro jednoho ze stolujících hostu je pripraven a prinesen dríve nez hlavní chod jiného u téhoz stolu.

Druhým rozdílem je placení. Zatímco v Cesku je zvykem ríct si o úcet pred odchodem, v Bulharsku se dává krátce po objednání (obvykle poté, co donesou nápoje) do prázdné sklenicky. Platit se pochopitelne muze az po jídle, není ovsem potreba si o recept ríkat a treba pul hodiny cekat na císníka, az se s ním urácí prijít a vyúctovat, jako se tomu mnohdy stává v Cesku. Tenhle zvyk mi prisel docela dobrý, i kdyz poprvé jsem taky krácel k pokladne s úctem a penezi.

Jídlo v Bulharsku umejí pripravit a je dobré. Pocítejte ale s tím, ze zeleninové prílohy se nenajíte jako u nás. Mnohdy to bývá plátek okurky ci rajcete, byt je pravda, ze pekne upravený a ozdobený :o) V nekterých drazsích restauracích se do ceny jídla pocítá i príloha (hranolky, opecené brambory, rýze), pokud tedy restaurace, v níz stolujete, nepatrí k nejlevnejsím, je dobré se zeptat, protoze jinak dostanete prílohu dvojmo – jednou v talíri, podruhé zvlást.

Bulharskou specialitou pokud jde o polévky je Torator – studená polévka vzdálene pripomínající okurkový salát. Ze studených predkrmu doporucuji nárezy bulharských sýru (Kaskaval, zlutý sýr, bulharský sýr), prípadne sopský salát (a vubec jakýkoliv, vsechny mají dobré, i kdyz sopák je klasika). Mezi teplými predkrmy se dají najít opékané obalované bulharské sýry, hranolky se sýrem ci omelety se sýrem, také mohu doporucit, stejne jako smazené slávky (vnitrky cerných muslí, ale výborné, vubec se nemusíte bát, ze by to bylo oslizlé nebo odporné, naopak). Z hlavních jídel umejí Bulhari velmi dobre pripravit kure na vsemozné zpusoby, dobré jsou i ryby. Z dezertu jsou nejoblíbenejsí palacinky, ty se ostatne prodávají také na ulici – a jsou dobré. Krome palacinek se na ulici ci plázi bezne prodává kebab ci varená kukurice, naopak pokud patríte mezi hamburgero-zrouty, budete v Bulharsku zklamaní, tohle fast-foodové jídlo se tady moc nejí. Urcite se ale ptejte po korenené Cace (malé rybicky v koreneném testícku), je to opravdová lahudka, která se prodáva zejména v krámcích alá kebab u pláze.

Spousta Cechu situace znalých si s sebou do restaurací nosí vlastní párátka. Zprvu jsem netusil proc, ale brzy jsem na to prisel. Nekteré restaurace jiz nabízejí balená páratka, takze máte pocit alespon základní hygieny, stále je ovsem rada podniku, kde najdete na stole nadobu s odrbanýma a spinavýma párátkama, kterýma byste se báli vycistit si i spínu za nehtama, natoz abyste si je strkali do pusy. Bohuzel to zcela zapadá do kultury stolování, ackoliv restaurace jsou mnohdy pekné, krom párátek kazí dojem i ubrusy - za celý pobyt v Bulharsku jsem narazil jen na jedinou restauraci, v níz meli vyprané ubrusy. At je restaurace sebedrazsí a má sebelepsí jídla, s ubrusama je to bída skoro vzdy.

Jeste jednu nepríjemnost muzete v bulharských restauracích zazít - a sice jít na WC. U nás v Cechách zastávám názor - kvalitu restaurace poznáte podle WC, v Bulharsku to ale neplatí, protoze jinak by neuspela zádná. Moje oblíbená restaurace "Na Ruzku" má sice WC pekne vydlazdickované a na klíc, ale protoze tam chybí okno, nechutne to tam zapáchá. V rade restaurací (zejména tech mensích na dvore u baráku) chybí záchod úplne, pak muzete videt mámu s malým dítetem, kterak vybíhá na ulici pred restaurací a nechává díte vymocit se u stromu. Spinavé záchody jsou bezné, navíc se muzete setkat i se slapacími záchody :o) Cili - pokud nemusíte v restauraci na záchod a vydrzíte to na pokoj, udelejte to a neprohloupíte. WC vám totiz muze zkazit jinak výborný obrázek o restauraci, v níz jste strávili príjemný vecer.