úvodní stránka

 Praktické info:
- Info o cenách
(jídlo, pití, pláže...)
- Kurzovní lístek
kde výhodně směnit
- Mobily a internet
vše o komunikacích
- V restauraci
(jak to chodí...)
- Mapa Primorska
(+ důležitá místa)

 Deníček:
- Neděle 3.8., den 1.
- Pondělí 4.8., den 2.
- Úterý 5.8., den 3.
- Středa 6.8., den 4.
- Čtvrtek 7.8., den 5.
- Pátek 8.8., den 6.
- Sobota 9.8., den 7.
- Neděle 10.8., den 8.
- Pondělí 11.8., den 9.
- Úterý 12.8., den 10.
- Středa 13.8., den 11.
- Čtvrtek 14.8., den 12.
- Pátek 15.8., den 13.
- Sobota 16.8., den 14.
- Sobota 17.8., den 15.

- Fotogalerie
 
V restauraci

Možná by se zdálo, že referovat o restauracích v Bulharsku je házením hrachu na zeď. Jaký může být rozdíl mezi pohostinskými zařízeními v Česku a v Bulharsku? Laik by řekl, že žádný, já bych před svou návštěvou Bulharska řekl totéž, ovšem není tomu tak.

I v Bulharsku existují restaurace špatné a dobré, drahé a levné. Ideální kombinací je dobrá a levná, to je například restaurace „Na Růžku“ v Primorsku :o) Vážně jsem zatím nenašel lepší, a to už jsem jich otestoval dost. Mezi dobré a drahé se jich potom řadí většina. Na vyloženě špatnou restauraci, kterou bych se zdráhal doporučit, jsme zatím nenarazili.

Důležité pro českého turistu je také jídelní lístek. Většina z nás (alespoň těch mladších) si totiž v azbuce moc nepočte. V Primorsku mají vzhledem k množství českých turistů jídelní lístky dvojjazyčně v bulharštině a češtině. Ty dražší potom v bulharštině a angličtině. Od toho se odvíjí i znalost personálu. Někde personál česky rozumí (alespoň základní fráze nutné pro objednání a zaplacení), jinde jsou s češtinou dále a snaží se navázat rozhovor, jsou ale i podniky, kde číšníci neumí česky a dokonce ani anglicky. Potom je nutné dorozumět se rukama, v případě dvojjazyčného jídelního lístku ukázat prstem. Taky se nám stalo, že jsme dostali bulharský lístek a když jsme požádali o anglický, tvrdili, že nemají. Možná nám jen nerozuměli a když jsme poprosily, jestli by nám doporučila nějakou specialitu, donesla nám jídelní lístek anglický – můžete to taky zkusit, třeba to zafunguje.

Pokud už se vám podaří objednat si, nepočítejte s tím, že servírování funguje jako v Česku. Doma jste jistě zvyklí na to, že číšníci nejprve donesou celému stolu předkrm/polévku, poté hlavní chod, poté dezert – všechno ve chvíli, kdy je jídlo hotové pro všechny. V Bulharsku tomu tak není. Jídlo se nosí bez ohledu na to, jestli jde o polévku, dezert, hlavní chod či předkrm tak, jak jej kuchyně připraví. Může se tedy stát, že dezert pro jednoho ze stolujících hostů je připraven a přinesen dříve než hlavní chod jiného u téhož stolu.

Druhým rozdílem je placení. Zatímco v Česku je zvykem říct si o účet před odchodem, v Bulharsku se dává krátce po objednání (obvykle poté, co donesou nápoje) do prázdné skleničky. Platit se pochopitelně může až po jídle, není ovšem potřeba si o recept říkat a třeba půl hodiny čekat na číšníka, až se s ním uráčí přijít a vyúčtovat, jako se tomu mnohdy stává v Česku. Tenhle zvyk mi přišel docela dobrý, i když poprvé jsem taky kráčel k pokladně s účtem a penězi.

Jídlo v Bulharsku umějí připravit a je dobré. Počítejte ale s tím, že zeleninové přílohy se nenajíte jako u nás. Mnohdy to bývá plátek okurky či rajčete, byť je pravda, že pěkně upravený a ozdobený :o) V některých dražších restauracích se do ceny jídla počítá i příloha (hranolky, opečené brambory, rýže), pokud tedy restaurace, v níž stolujete, nepatří k nejlevnějším, je dobré se zeptat, protože jinak dostanete přílohu dvojmo – jednou v talíři, podruhé zvlášť.

Bulharskou specialitou pokud jde o polévky je Torator – studená polévka vzdáleně připomínající okurkový salát. Ze studených předkrmů doporučuji nářezy bulharských sýrů (Kaškaval, žlutý sýr, bulharský sýr), případně šopský salát (a vůbec jakýkoliv, všechny mají dobré, i když šopák je klasika). Mezi teplými předkrmy se dají najít opékané obalované bulharské sýry, hranolky se sýrem či omelety se sýrem, také mohu doporučit, stejně jako smažené slávky (vnitřky černých mušlí, ale výborné, vůbec se nemusíte bát, že by to bylo oslizlé nebo odporné, naopak). Z hlavních jídel umějí Bulhaři velmi dobře připravit kuře na všemožné způsoby, dobré jsou i ryby. Z dezertů jsou nejoblíbenější palačinky, ty se ostatně prodávají také na ulici – a jsou dobré. Kromě palačinek se na ulici či pláži běžně prodává kebab či vařená kukuřice, naopak pokud patříte mezi hamburgero-žrouty, budete v Bulharsku zklamaní, tohle fast-foodové jídlo se tady moc nejí. Určitě se ale ptejte po kořeněné Cace (malé rybičky v kořeněném těstíčku), je to opravdová lahůdka, která se prodáva zejména v krámcích alá kebab u pláže.

Spousta Čechů situace znalých si s sebou do restaurací nosí vlastní párátka. Zprvu jsem netušil proč, ale brzy jsem na to přišel. Některé restaurace již nabízejí balená páratka, takže máte pocit alespoň základní hygieny, stále je ovšem řada podniků, kde najdete na stole nadobu s odrbanýma a špinavýma párátkama, kterýma byste se báli vyčistit si i špínu za nehtama, natož abyste si je strkali do pusy. Bohužel to zcela zapadá do kultury stolování, ačkoliv restaurace jsou mnohdy pěkné, krom párátek kazí dojem i ubrusy - za celý pobyt v Bulharsku jsem narazil jen na jedinou restauraci, v níž měli vyprané ubrusy. Ať je restaurace sebedražší a má sebelepší jídla, s ubrusama je to bída skoro vždy.

Ještě jednu nepříjemnost můžete v bulharských restauracích zažít - a sice jít na WC. U nás v Čechách zastávám názor - kvalitu restaurace poznáte podle WC, v Bulharsku to ale neplatí, protože jinak by neuspěla žádná. Moje oblíbená restaurace "Na Růžku" má sice WC pěkně vydlaždičkované a na klíč, ale protože tam chybí okno, nechutně to tam zapáchá. V řadě restaurací (zejména těch menších na dvoře u baráku) chybí záchod úplně, pak můžete vidět mámu s malým dítětem, kterak vybíhá na ulici před restaurací a nechává dítě vymočit se u stromu. Špinavé záchody jsou běžné, navíc se můžete setkat i se šlapacími záchody :o) Čili - pokud nemusíte v restauraci na záchod a vydržíte to na pokoj, udělejte to a neprohloupíte. WC vám totiž může zkazit jinak výborný obrázek o restauraci, v níž jste strávili příjemný večer.